
Obec Kaprun, která je známá hlavně milovníkům lyžování, se nachází v údolí rakouské řeky Salzach. Jižně od obce se vypínají mohutné štíty Kitzsteinhornu, jejíž vrchol je ve výšce 3203 m a ještě vyššího 3570 m měřícího Grosses Wiesbachhornu.
Nad historicky bohatou obcí, byl ve dvanáctém století postavený hrad. První písemná zpráva o Kaprunu se datuje rokem 931 a jeho původní název je uváděn jako Chataprunnin v Codexu Odalberti. Kaprun se dále vyvíjel, jako klasická horská vesnice, která se od poloviny 20 století stala vyhledávaným turistickým centrem. Na úkor toho v ní byla v roce 1965 otevřena lanovka k ledovci Kitzsteinhornu a tím se stala vůbec prvním rakouským lyžařským střediskem.
Kaprun je ideálním místem pro lyžování po celý rok, který nabízí návštěvníkům vynikající sněhové podmínky, perfektně upravené sjezdové tratě a ani velký snowpark s množstvím překážek na ledovci, není k přehlédnutí. Ten je v provozu už od října. V poslední době je zde velmi oblíbené a rozšířené jarní lyžování na ledovci.
V Kaprunu funguje lyžařská škola, pro niž je připravená cvičná louka a přihlásit se do ní mohou všichni zájemci o naučení se této disciplíny. Zdatnější lyžaři mohou využít náročné sjezdovky buď s boulemi nebo sjezd s měřičem rychlosti. Také nabídka aprés-ski je na ledovci Kaprun velmi bohatá. Díky skvělým lyžařským podmínkám se zde konají již od září různé lyžařské a snowboardové akce. Pro celou oblast Zell am See-Kaprun platí jeden společný skipas a celý region je také propojen systémem skibusů.
Lyžařské sředisko Kaprun, ale proslulo i obrovskou tragédií. V roce 1974 zde byla slavnostně otevřena pozemní lanová dráha, která spoustu let bezvadně fungovala a to až do 11. listopadu 2000, kdy při požáru v tunelu, jímž dráha prochází, uhořelo 155 lidí. K požáru pravděpodobně došlo v důsledku dodatečně namontovaného teplovzdušného ventilátoru v kabině jedné ze dvou souprav lanovky a netěsnosti tlakové hadice prudce hořlavého hydraulického oleje.
Jen pár lidí se zachránilo, protože se vydali na rozdíl od ostatních, kteří se otrávili splodinami hoření, směrem dolů. Provoz pozemní lanovky už nikdy nebyl obnoven. V dnešní době zajišťují dopravu turistů nové, daleko bezpečnější, kabinkové lanovky. Téměř o dva roky později a to 15. listopadu 2002, postihla Kaprunské údolí další katastrofa, tentokrát přírodního rázu. Bouře, která se vyznačovala větrem o rychlosti 200 km v hodině, zničila obrovskou část lesa, kde jsou na svazích mezi Kaprunem a parkovišti Kesselfall patrny následky dodnes.
Přímo u silnice se nachází obrovská parkoviště, na kterých se parkuje zcela zdarma. Hned vedle začíná spodní stanice lanovky, která spojuje Kaprun a Kesselfall. Z ní vedou paralelně dvě lanovky a od roku 2001 také jedna nová, vedoucí kousek nad chatu Salzburger Hutte. Dále je možné pokračovat další lanovkou k Alpincentru, které se nachází ve výšce 2446 m. Pokud se chce návštěvník dostat až do restaurace s krásným panoramatickým výhledem v úctyhodné výšce 3029 m, musí přesednout na další lanovku, která jej tam vyveze. Odtud je možné vyjít po fixními ocelovými lany zajištěné cestě až na vrchol Kitzsteinhornu (3203m).
Kromě již zmiňovaného lyžařského střediska Kitzsteinhornu, láká turisty přehradní jezero Mooserboden, náležící do komplexu kaprunské vodní elektrárny. Za zmínku jistě stojí i starý, kaprunský hrad. Pěší turisté mohou využít soutěsky Sigmund-Thun-Klamm, která se může pochlubit neuvěřitelnou hloubkou 32 metrů a délkou 320 metrů.
Veškeré služby lyžařského střediska Kaprun jsou neoddiskutovatelně vynikající. Mezi ně se řadí mimo jiné i lázeňský komplex Tauren Spa, otevřený teprve vloni a je považován za druhý největší komplex svého druhu v Rakousku. Tento slouží pro relaxaci po náročných dnech strávených na sjezdovkách, či někde v přírodě. V jeho nabídce najdou hosté vynikající wellnes studio.
Již zmiňované lanovky jsou celoročně v provozu. Když si pomyslíme, že překonávají výškový rozdíl 2127 metrů, nezbývá než smeknout pomyslný klobouk před lidskou důmyslností. Tato lanovka má 21 kabin, z nichž každá je určena pro 24 osob a jedna její cesta trvá přibližně sedm minut. V reálu to vychází na 1800 osob přepravených za pouhou hodinu. Vrcholová část lanovky má největší podpěru na světě. Sloup, který podepírá nosné lano, měří 113 metrů.
Lyžaři, kteří si chtějí zalyžovat na Kitzsteinhornu, si zakoupí lístek, jež se kontroluje pouze při nástupu do lanovek. Po vyvezení do lokality ledovců se již lístky nekontrolují a tím pádem může každý návštěvník využívat celý areál zcela libovolně, dle svého uvážení. Ale pozor. Každý další den si musí všichni lyžaři zakoupit lístek nový, neboť tyto platí pouze jeden den. V reálu to znamená, že lístek nebo permanentku můžete za celý den použít pouze jednou a to pro výjezd nahoru a dolů. Není tedy možné, uprostřed dne sjet lanovkou dolů do údolí a potom se chtít na ten samý lístek vrátit nahoru k ledovcům. Vše je potřeba řešit s personálem, obsluhujícím lanovku, který jistě po dohodě bude souhlasit s tímto mimořádným řešením.